zpět     zpět      

Sportovní využití

Mikina

Bílý ovčák je svou konstitucí a temperamentem pro sport a turistiku jako stvořený. Díky méně spádité zádi a stejné délce předních a zadních končetin se tak snadno neunaví. Vzhledem k jeho délce trupu však není tak dokonalý sprinter.

Karina v postroji

Naše chovatelská stanice začala v minulosti chovem sibiřských hasky a proto bylo mnoho poznatků ze sportu psích spřežení použito pro výcvik bílého ovčáka. I když samozřejmě naši fenu trénujeme i ve cvičení poslušnosti a věnujeme se i jiným aktivitám, rozhodli jsme se ji zacvičit i do zápřahu . Předpoklad je, aby již štěně mělo chuť běžet kupředu - což naše fenka Amira měla. Chody bych ji zařadila mezi těžšího haskyho a lehčího malamuta. Nejdřív běhala volně u spřežení, později jsme ji už klasickým způsobem navykali na postroj a tah před běžcem. V dospělosti pak ve vlečení pneumatiky. Před jízdním kolem běhala spolu s naší nejstarší haskynou Bárou - neboť, jak se říká - ve dvou se to lépe táhne.

Se zátěžovým tréninkem je vhodné začít vzhledem k tělesnému vývoji nejdříve po dovršení jednoho roku věku psa ( to podotýkám hlavně pro ty nedočkavce, kteří se již vidí, jak uhánějí na běžkách za svým běloušem a zapomínají na to, že jejich pes musí absolvovat RTG DKK ). Do té doby je vhodné cvičit poslušnost, obratnost, schopnost samostatně se rozhodovat na trati ap. Je také nutné vědět, že tahem větší zátěže si pes může zlepšit, ale také zhoršit svou postavu ( změna úhlení zadních končetin, z normálních na široké postoje aj. ) Proto musíte zhodnotit stav mladého zvířete a tomu zátěž přizpůsobit. Naopak lehký běh ( např. při canicrossu ) je velmi prospěšný, samozřejmě pokud jsou oba zůčastnění zdraví a v dobré kondici. Nyní běhá naše Miki před kolem sama ( smečka nás postupně "opustila" do psího nebe ). Bělouši milují sníh a zimu, takže extrémnější podnímky ( pokud jsou celoročně chovaní venku ) jim vůbec nevadí. Dokáží, stejně jako severští psi celé hodiny dovádět a běhat v závějích. Chrání je jejich dokonalý kožich, který je srovnatelný se srstí haskyho.


Pro majitele bílých ovčáků a ostatních velkých plemen by mohlo být zajímavé individuální využití:

jedna z možných konstrukcí rollpulky
Rollpulka je malý dvoukolový nákladní vozík. Pes na něm může vozit břemeno 20 až 25 kg. Je to ideální dopravní prostředek na pěší rodinné výlety. Pro nerovný terén se hodí větší kolečka s duší. Pro přepravu dětí je vhodné celou nápravu odpružit. Postranní tyče umožňují psovi s rolpulkou zatáčet a náklad účinně brzdit. Nadhřbetní hliníkový oblouk zajišťuje rovnoběžnost postranic a odlehčuje postroj, aby se karabinový úchyt v zatáčkách nesmýkal po žebrech psa. Postroj může být uchycen i čtyřmi karabinami. ( Dvě u krční části vedou k oblouku a slouží pouze k zatáčení a brzdění. Další dvě jsou v zadní části postroje a pokračují úvazem asi do poloviny délky postranice, kde je úvaz zakotven. Tento druhý pár přenáší pouze tah a dává přitom psovi maximální volnost pohybu. ) Těžiště nákladu je zvoleno tak, aby oblouk na psa vůbec netlačil. Na práci v rollpulce musíme psa postupně navykat.


postroj typu SPRINT upravený pro bílého ovčáka
Zimní radovánky nejen dětí zcela jistě oživí zápřah do saní nebo vlečení lyžaře na běžkách (tzv. Skijöring ) . Bílý ovčák pracuje rád a trénovaný zvládne bez zastávky trasu 12 až 20 km. Základní podmínkou je dobrý, na míru ušitý postroj. Při skijöringu i bikejöringu (pes zapřažený před jízdním kolem) se používá stejný typ jaký mají severští psi na závodech "sprint", který můžete u fen podle potřeby doplnit i podbřišníkem. Jezdec se připojuje zkráceným samonavíjecím vodítkem. Karabiny a kroužky použijte masivní, jinak prasknou hned při startu. První metr tažné šňůry za psem by měl být z popruhu ( tenké lanko by při zamotání mohlo poranit nohy ). Postroj nesmí tlačit ani řezat. Nejdůležitější podmínkou zůstává bezpečně zvládnutá poslušnost psa ( přivolání, klid při výskytu lesní zvěře a pod. ) rozšířená o základní povely musherské.

Canicross - jednoduše řečeno - běh se psem v přírodním terénu. Pro ty, kteří rádi běhají (psy nevyjímaje) je tahle disciplína ideálním vybitím přebytečné energie. Pes v postroji (turistickém nebo sprintovém) táhne na šňůře za opasek nebo horolezeckou sedačku svého pána. Oba členové týmu, jak pes tak běžec musí být v dobré kondici a dobře sehraní. Tuto disciplínu můžete použít i jako začátek nácviku pro práci v ostatních tažných disciplínách.


Pullingy ( soutěže v tahu břemene ) to je také zajímavé zpestření činnosti vašeho psa. Ovšem musí už umět táhnout těžší břemeno, aby zvládnul alespoň základní váhu. Ke všem těmto aktivitám lze dnes už bez problémů zakoupit vybavení ( postroje, tažné šňůry, postranní batohy, pulky, saně ). Firmy, které je vyrábí, mají reklamy ve všech známých kynologických časopisech, jen je potřeba si správně vybrat. Ti šikovnější si mohou vybavení vyrobit sami, přesně na míru.

Scooter - tedy jízda na koloběžce, která je tažená psem. Tento nový sport si získal srdce nejen zkušených závodníků, kteří chtěli vyzkoušet něco nového, ale nadchnul i ty, kteří nemohou běhat a přitom jízda na kole se psem se jim zdá nebezpečná - zvlášť jestli se jim nějaký úraz už přihodil. Více se zde projeví práce psa, protože mu jezdec už nemůže tolik pomáhat jako např. při bikejöringu. Takže pokud máte psa zacvičeného alespoň pro canicross a má stále neutuchající temperament, můžete vyzkoušet právě toto. Proti běloušovi mohou mít sice výhody lehčí plemena, ale záleží hlavně na typu psa i jeho pracovitosti. Kromě terénní koloběžky je pak jen potřeba využít tažné lano a postroj pro psa,které jsme používali třeba u canicrossu. Pak si zvolíme, jestli tažné lano připneme přímo na koloběžku nebo k pasu. Pro začátek je lepší si několik jízd procvičit bez psa a samozřejmě musíme počítat s tím, že jezdit budeme v přírodním terénu a ne po zpevněných cestách. Povinné vybavení jako je např. helma už snad nemusím ani připomínat.